Návrh novely zákoníku práce

Návrh novely zákoníku práce se po neschválení Senátem vrací zpět do Poslanecké sněmovny.

Účinnost novely, která měla nastat s některými výjimkami dne 1. 9. 2023, je tedy zatím nejistá.

Senát novelu vrátil a navrhl dva pozměňovací návrhy. V prvním jde o změnu u dohod konaných mimo pracovní poměr a ve druhém o posun účinnosti některých opatření.

První pozměňovací návrh Senátu

Usnesením Senátu se navrhuje v čl. I bodu 7 v § 74 odst. 2 návrhu novely zákoníku práce slova "pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení" nahradit slovy "nedohodne-li se se zaměstnancem jinak".

• Znění navržené Poslaneckou sněmovnou: Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem sněmy nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
• Znění navržené Senátem: Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem sněmy nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak.

Druhý pozměňovací návrh Senátu

V čl. XVI návrhu novely zákoníku práce se navrhuje slova "prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 10, 11, 17, 34 a 48, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního roku následujícího po dni jeho vyhlášení, a" nahradit slovy "dnem 1. ledna 2024.". Druhý pozměňovací návrh v podstatě posouvá účinnost novely z původně plánovaného data 1. září 2023 na 1. leden 2024 (s určitými výjimkami, kdy dojde k účinnosti až od roku 2029).

Návrh novely zákoníku práce provádí především transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (tj. o sladění práce a rodiny) a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii do zákoníku práce a ostatních souvisejících předpisů. Nad rámec transpozice se s ohledem na digitalizaci novelizuje například problematika doručování.

Lhůta k transpozici směrnice do právních řádů členských států EU skončila dne 1. srpna 2022.

České republice hrozí nemalá pokuta od Evropské unie.

V případě transpozice výše zmíněných směrnic o sladění práce a rodiny a transparentních a předvídatelných podmínkách již Evropská komise stanovila sankce 45 milionů korun za každou směrnici, pokud nebudou přijaty od měsíce září 2023. V souhrnu jde o částku ve výši cca 130 milionů korun. Tato částka ale není konečná, za každý den prodlení s účinností bude narůstat o úroky. Je tedy zřejmé, že z finančního hlediska se hraje především o čas. Posunutí účinnosti k 1. lednu 2024 není z tohoto pohledu ideální. I když argumenty, na základě kterých je třeba dát zaměstnavatelům čas, aby se na změny připravili, jsou pochopitelné. Na druhou stranu se o nutnosti transpozice ví od roku 2019, a tudíž navržené změny nemohou být žádným překvapením.