Kolik stojí důstojný život v Česku?

Experti to spočítali a většina lidí na to nedosáhne

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.

V Praze byl důstojný hrubý příjem kvůli vyšším nákladům loni na 47 718 korunách, spočítal tým odborníků z platformy pro minimální důstojnou mzdu. Zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen. Minimální mzda byla loni 17 300 korun, průměrná mzda podle statistiků dosáhla 43 341 korun a medián 37 227 korun.

Průměrná mzda či medián však nevypovídají nic o tom, jak se z těchto částek dá vyžít. Neříkají nic o výdajové stránce.

Loni se minimální důstojná mzda v Česku meziročně zvedla o 11 procent. Odborníci propočítali loňské měsíční výdaje na bydlení 14 713 korun, na potraviny 8194 korun, na oblečení a obuv 1460 korun, na dopravu 1946, na zdraví a hygienu 1348 korun, na telekomunikace 1446 korun, na volný čas o 3774 korun a na úspory 4597 korun. V Praze pak částka na bydlení činila 16 133 korun a na potraviny 8442 korun. Minimální důstojná mzda v metropoli se proti předloňsku minulý rok zvedla o 12 procent.

Podle ekonomů rostla minimální důstojná mzda loni zhruba stejně jako inflace. Výdělky se ale navyšovaly výrazně méně. Pod hranici se meziročně propadlo 184 tisíc lidí, protože jejich náklady rostly rychleji než jejich mzdy. Pod hranicí důstojného výdělku je asi 2,7 milionu zaměstnaných, tedy 67 procent. Předloni to bylo 63 procent a před krizí 41 procent.

Na vypočítaný minimální důstojný příjem nedosáhlo 57 procent zaměstnaných mužů a 71 procent žen. Důvodem je nižší odměňování žen, tedy takzvaná genderová výdělková propast (Gender Pay Gap).

Česko mělo největší pokles reálných mezd v EU. Podle sociální antropoložky Lucie Trlifajové se přibližování českých výdělků těm západním zastavilo v roce 2019 a v posledních dvou letech "mzdová železná opona" ještě zesílila. Ani při nízké nezaměstnanosti se životní úroveň nezvedá, přibývá klientů potravinových bank, část domácností nic neušetří a zadlužuje se, stres se promítá ve zdraví či školních výsledcích dětí.

Podle ekonomů je nutné dál zvyšovat výdělky. Doporučují, mimo jiné, posílit kolektivní vyjednávání. Radí také, aby podmínkou pro přidělení veřejných zakázek či dotací bylo i důstojné ohodnocení.

Zdroj: ČTK, 16. 4. 2024