08. Právo na Vaší straně - Kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba

Kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba

V praxi jsou často zaměňovány pojmy kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba, přičemž tyto pojmy však mají odlišný pracovněprávní obsah, který bude vysvětlen v následujícím příspěvku.

1. Kratší pracovní doba (§ 80 zákoníku práce)

Kratší pracovní dobu lze sjednat pouze v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Kratší pracovní dobu tedy nelze sjednat ani v kolektivní smlouvě, ani stanovit ve vnitřním předpisu.

Příklad:

Zaměstnankyně z důvodu péče o dítě požádá zaměstnavatele o sjednání kratší pracovní doby, např. 30 hodin týdně. Stanovená týdenní pracovní doba u ní činí 40 hodin týdně (je to zakotveno ustanovením § 79 zákoníku práce). Zaměstnavatel její žádosti vyhoví a v pracovní smlouvě je sjednána kratší pracovní doba v trvání 30 hodin týdně (6 hodin denně). 

Sjednání kratší pracovní doby má dopad na výši mzdy (platu), protože v tomto případě dojde ke snížení výše mzdy. Pokud je odměňována tzv. měsíční mzdou, je nutné výši této měsíční mzdy, která byla stanovena na 40 hodin týdně, úměrně snížit. 

Příklad: 

Výše měsíční mzdy při stanovené pracovní době 40 hodin týdně činí 40 000 Kč. Výše měsíční mzdy při sjednání kratší pracovní doby v trvání 30 hodin týdně činí 30 000 Kč (40 000 děleno 40 krát 30). 

Práce přesčas při kratší pracovní době 

Z definice práce přesčas - viz § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce – vyplývá, že se musí jednat o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Ve výše uvedeném případě by prací přesčas byla až 41. hodina, nikoliv 31. hodina. Zde je vhodné uvést, že této zaměstnankyni zaměstnavatel nemůže práci přesčas nařídit. Pokud by pracovala nad 30 hodin do 40 hodin, což samozřejmě může, zaměstnavatel by jí tyto hodiny zaplatil, ovšem bez příplatku za práci přesčas. Jestliže by pracovala nad 40 hodin, 41. a každá další hodina by jí byly zaplaceny již s příplatkem za práci přesčas.

 Sjednání kratší pracovní doby bude mít samozřejmě vliv i na dovolenou a tzv. celodenní překážky v práci, pokud jde o náhradu mzdy. 

Ještě je potřeba dodat, že i v případě kratší pracovní doby se jedná o pracovní poměr, na který se vztahují další ustanovení zákoníku práce (například o rozvázání pracovního poměru a odstupném) v plném rozsahu jako v případě pracovního poměru uzavřeného na stanovenou týdenní pracovní dobu, na tzv. plný úvazek. 

2. Zkrácená stanovená týdenní pracovní doba (§ 79 odst. 3 zákoníku práce) 

Zkrácenou týdenní pracovní dobu naopak nelze sjednat v individuální smlouvě, např. v pracovní smlouvě, ale pouze v kolektivní smlouvě nebo ji stanovit ve vnitřním předpisu.

Nelze ji však sjednat nebo stanovit u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (ti zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům poskytují plat, kteří takzvaně neprovozují podnikatelskou činnost – jedná se např. o příspěvkové organizace). 

Příklad: 

V kolektivní smlouvě je sjednáno, že zaměstnancům se stanovená týdenní pracovní doba, která u nich činí 40 hodin týdně, zkracuje na 37,5 hod. týdně. 

Sjednání zkrácené pracovní doby nesmí mít dopad na výši mzdy, v tomto případě nesmí dojít ke snížení výše mzdy. Pokud je zaměstnanec odměňován tzv. měsíční mzdou, má stejnou výši mzdy i při zkrácení pracovní doby. Jestliže má tzv. hodinovou mzdu, je logické, že bude nutné tuto hodinovou mzdu upravit – zvýšit. Pokud by se tak nestalo, byl by poškozen, protože odpracuje méně hodin. 

Příklad: 

Zaměstnanec má 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu, výše jeho mzdy činí 100 Kč/hod. V kolektivní smlouvě je sjednána zkrácená pracovní doba na 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel musí jeho hodinovou mzdy upravit - zvýšit na 106,70 Kč/hod. Výpočet: 40 děleno 37,5 krát 100 = 106,666 Kč, zaokrouhleno 106,70 Kč.

Jak je výše uvedeno, z definice práce přesčas vyplývá, že se musí jednat o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Na rozdíl od kratší pracovní doby se zde jedná o zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu, prací přesčas zde je proto práce nad tuto zkrácenou pracovní dobu. Z toho vyplývá, že v našem případě prací přesčas bude již práce nad 37,5 hod. týdně.