06. Právo na Vaší straně - Nároková a nenároková složka mzdy

Nároková a nenároková složka mzdy

Nároková složka mzdy se vyznačuje tím, že je zaměstnavatel povinen ji poskytnout, jestliže zaměstnanec splní předem vytyčená objektivní kritéria, přičemž tento nárok dále není podmíněn rozhodnutím zaměstnavatele o jeho přiznání. Typicky se může jednat například o tzv. cílové prémie vázané na úspěšné dokončení projektu, získání počtu nových klientů, splnění prodejních cílů apod. Jinými slovy, bude se jednat o takové ujednání či ustanovení v pracovní smlouvě, dohodě o mzdě, vnitřním předpisu nebo jiném dokumentu, ze kterého bude vyplývat, že zaměstnavatel zaměstnanci za předpokladu splnění vymezených podmínek složku odměny "poskytne" nebo "vyplatí", tj. nikoliv že předmětnou složku odměny "může poskytnout", "může vyplatit", "rozhodne o vyplacení" apod. 

Naopak tzv. nenároková složka mzdy je charakteristická tím, že bez rozhodnutí zaměstnavatele či příslušného vedoucího zaměstnance má tato složka mzdy povahu pouze fakultativního plnění, kterou ztrácí a stává se nárokovou složkou mzdy teprve v okamžiku, kdy zaměstnavatel o přiznání tohoto nároku zaměstnanci rozhodne. V této souvislosti proto i podmínky možného přiznávání bývají zpravidla koncipovány spíše obecněji, např. jako odměna za "mimořádné pracovní úsilí", "vynikající výsledky" apod. Je přirozené, že za těchto okolností nárok na výplatu takovéto složky mzdy zaměstnanci nevzniká samotným vyvinutím "mimořádného pracovního úsilí", ale až v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele, kterým je jeho mimořádné pracovní oceněno a zaměstnanci konkrétní částka přiznána. 

Kritéria pro poskytnutí variabilních složek mzdy a rovné zacházení

Zaměstnance splňující kritéria zakotvená např. v platné kolektivní smlouvě nelze rovněž z hlediska variabilních složek mzdy a mzdového ohodnocení diskriminovat oproti ostatním zaměstnancům jen proto, že byli v pracovní neschopnosti či ošetřovali člena rodiny. Dočasná pracovní neschopnost, ošetřování dítěte mladšího 10 let či člena domácnosti je důležitou osobní překážkou na straně zaměstnance, pro kterou nemůže vykonávat práci podle pracovní smlouvy, a zaměstnavatel je povinen nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu této pracovní neschopnosti omluvit.

Podle § 1a odst. 2 zákoníku práce zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. Současně nelze připustit, aby zaměstnavatel vyvíjel nezákonný tlak na zaměstnance, aby mzdové ohodnocení nadřazovali svému zdraví.

Podle § 110 odst. 1 zákoníku práce za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se přitom v této souvislosti rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Dosáhnou-li tudíž při výkonu stejné práce nebo práce stejné hodnoty zaměstnanci týchž pracovních výsledků, bylo by v takovém případě nepřípustné, aby některému ze zaměstnanců pohyblivá složka mzdy či platu přiznána byla a druhému nikoliv, resp. byla přiznána v nižší výši. Pokud by k takovéto situaci došlo, byl by poškozený zaměstnanec oprávněn se svých práv domáhat soudní cestou.